Subscribe: Presseurop | Školství
http://www.presseurop.eu/cs/taxonomy/term/15/*/feed
Added By: Feedage Forager Feedage Grade B rated
Language:
Tags:
ale  deník  který  kteří  podle  pro  píše  studentů  vzdělávání  více  škol  školství  školy  že   
Rate this Feed
Rate this feedRate this feedRate this feedRate this feedRate this feed
Rate this feed 1 starRate this feed 2 starRate this feed 3 starRate this feed 4 starRate this feed 5 star

Comments (0)

Feed Details and Statistics Feed Statistics
Preview: Presseurop | Školství

VoxEeurop | Školství



The talk of the continent



 



Zpráva PISA: Evropané zaostávají

Wed, 04 Dec 2013 16:08:04 +0100

Výsledky posledního průzkumu PISA zveřejněné 3. prosince naznačují zhoršení výsledků vzdělávání evropských žáků a naopak zlepšení jejich protějšků na dálném východě. Studie, jejímž cílem bylo porovnat úrovně kompetencí žáků ve věku 15 – 16 let ve čtení, matematice a přírodních vědách, mimořádně přísná vůči severským zemím a Francii. Finsko ztratilo své první místo ve prospěch Jižní Koreje a spadlo na šesté místo. Finsko už není „vzdělanostní říší divů“, lituje deník Helsingin Sanomat. Tento finský deník soudí, že ačkoliv tento výsledek

není překvapivý, nikdo doposud nebyl schopen podat věrohodné vysvětlení […] Finové si zvykli věřit ve špičkové vzdělávání učitelů ve Finsku a především na kvalitu základních devítiletých škol.

Podle dánského deníku Jyllands-Posten „to nestačí“:

Máme nejdražší veřejné školy na světě, ale nikde není psáno, že ne budeme mít i nejhloupější populaci na světě. Není tedy důvod neočekávat, že nejdražší školství nebude poskytovat lepší vzdělání a vzdělanější populaci.

Další dánský deník Berlingske se domnívá, že „je na čase, abychom jakožto západní sociální státy provedly hloubkovou kontrolu vždělávacích systémů“.

Výzkum PISA ve Francii způsobil šok, neboť země se propadla o dvě příčky na 25. místo z 65 zemí. Le Figaro poznamenává, že francouzské školství je „nespravedlivé a neefektivní“:

Prohlubuje se rozdíl mezi dobrými a špatnými žáky […]. Stále jsme umíme vychovat budoucí adepty na Nobelovu cenu za fyziku a medicínu, ale zároveň produkujeme stále víc lajdáků.

Konzervativní deník jako příklad udává Německo, které od roku 2001 „okamžitě zareagovalo“ na výzvu PISA, a jehož výsledky se od té doby zlepšily.

Německý systém školství se tak „stal rovnoprávnější a jeho žáci mají lepší výsledky“, píše s potěšením týdeník Der Spiegel :

Psychický šok je většinou spojen s ochromením, po kterém následuje dezorientace. […] Po nějaké době dojde k pochopení a následně uzdravení – německý systém vzdělávání se právě nachází v tomto bodě. [...] Je na čase, aby výraz šok z výsledků PISA byl nahrazen termínem „pokrok z PISA“.




Řecká krize: Studenti bez budoucnosti

Tue, 26 Nov 2013 12:24:05 +0100

To Ethnos, Atény – Šance na úspěšné dokončení studií a nalezení slušné práce jsou mezi mladými Řeky, kteří měli možnost studovat v zahraničí, a těmi, kteří zůstali v Řecku, čím dál rozdílnější. Paralelní portrét dvou z nich na pozadí dva měsíce trvající stávky vysokoškolských pracovníků. Více.



Školství: Erasmus vrací úder

Thu, 07 Nov 2013 14:02:47 +0100

„Zapomeňte na konec Erasmu – dostal přidáno,“ informuje dnes titulek Il Sole 24 Ore. Evropský program vysokoškolských výměn, kterému hrozilo zrušení poté, co mu v roce 2012 došly peníze, dostal nový stimul. Dohoda mezi výborem pro kulturu a vzdělávání Evropského parlamentu a Evropskou radou, představená 7. listopadu, přináší více peněz pro nový program Erasmus+.

Ten bude v letech 2014 až 2020 financován 14 miliardami eur, což je ve srovnání s předchozím sedmiletým obdobím o 40 % víc. Počet studentů, kteří se výměnných pobytů zúčastní, by se měl zdvojnásobit a dosáhnout až 5 milionů. Erasmus+ bude navíc zařizovat zahraniční stáže pro nestudující mladší 30 let a poskytovat půjčky pro studenty v magisterských a doktorandských programech.

Zprávu bezpochyby přivítají zejména studenti v jihoevropských zemích, kde je program, který nedávno oslavil 25. výročí, „považován za nejlevnější a nedostupnější způsob, jak získat zkušenosti za hranicemi,“ píše ekonomický deník.




Erasmus: „Ministerstvo sebralo uprostřed akademického roku stipendium tisícům studentů Erasmu“

Tue, 05 Nov 2013 10:58:16 +0100

Španělské ministerstvo školství 29. října oznámilo, že omezí financování stipendií Erasmus španělským studentům, kteří už studijní stipendium z finančních důvodů pobírají.

Pro 40 000 španělských studentů, kteří se stipendiem Erasmus odjeli studovat do jiné členské země EU, je to ve chvíli, kdy „školní rok už začal“, „nepříjemné překvapení“, píše El País.

Státní příspěvek ve výši 100-180 eur měsíčně je ve Španělsku spolu s evropskými a regionálními dotacemi jedním ze tří pilířů financování stipendií Erasmus, upřesňuje deník.

Španělsko vysílá do zahraničí nejvíce studentů Erasmu ze všech zemí EU a nejvíce jich také přijímá. Vládní rozpočet na pomoc studentům v zahraničí klesl od roku 2011 o 71 %, dodává El País.

[Aktualizace: Vzhledem k vlně pobouření a pod tlakem vlastní strany vzal ministr školství José Ignacio Wert své rozhodnutí odpoledne 5. listopadu zpět.]




Vysoké školy: Východní Evropa láká mediky

Tue, 20 Aug 2013 12:43:02 +0100

International New York Times, Paříž – Nižší školné, snadnější dostupnost studia a přednášky v angličtině. Hlavní důvody, proč se na východoevrospké lékařské fakulty hlásí stále víc zahraničních studentů. Díky otevřenosti evropských hranic si absolventi mohou být jisti, že s diplomem platným v celé EU budou moct najít práci kdekoliv v Evropě. Více.



Rumunsko-EU: „10 na jedno místo pro dobře placenou práci v EU“

Tue, 23 Jul 2013 11:32:36 +0100

Lékařská a farmaceutická fakulta univerzity v Bukurešti letos registrovala zvlášť vysoký počet zájemců o studium, píše România liberă: v přijímacím řízení se na jedno místo na stomatologii hlásilo deset uchazečů a na medicíně pět.

Deník k tomu poznamenává:

Velký zájem o studium medicíny, odhodlání projít tak náročnou zkouškou (...) působí paradoxně, když si uvědomíme, kolik si vydělá rumunský lékař [300-400 eur měsíčně]. Ale rumunské fakulty připravují absolventy pro EU: Velkou Británii, Francii a severské země.

Od vstupu země do EU v roce 2007 odešlo do zahraničí 14 000 odborných lékařů. Stát přitom na jejich vzdělání vynaloží ročně 3,5 miliardy eur, dodává list.




Dánsko: „Stipendia můžeme před občany EU chránit“

Fri, 19 Jul 2013 11:41:01 +0100

Na včerejší rozhodnutí Soudního dvora EU o udělování stipendií studentům v Německu čekalo Dánsko s obavami, píše Jyllands-Posten.

Soud s odvoláním na princip volného pohybu osob v EU rozhodl, že Německo nemá právo odmítnout finanční pomoc studentům, kteří nežijí na jeho území po dobu minimálně tří let.

Dánsko požaduje od zahraničních studentů doklad o nejméně dvouletém pobytu na jeho území během deseti let před podáním žádosti o stipendium. Vláda se obává, aby se z verdiktu nestal právní precedens a nemusela poskytovat stipendia všem evropským občanům, kteří o něj požádají.

Jak ale zdůrazňuje deníkem dotázaný expert, rozhodnutí soudu je možné obejít:

Ze stipendia lze například udělat půjčku. Také je možné požadovat, aby jeden z rodičů žadatele pracoval na území Dánska (...) Pokud evropský soud stanoví, že je to v souladu se zákonem, můžeme naši legislativu upravit.




Vysoké školy: Erasmu se v době krize daří

Tue, 09 Jul 2013 15:57:58 +0100

Popularita Erasmu s krizí prudce roste,píše La Vanguardia. Eurokomisařka pro vzdělání, kulturu a mládež Androulla Vassiliouová předložila zprávu, podle níž evropský výměnný univerzitní program využily od jeho založení v roce 1987 už tři miliony studentů.

Program, kterým za pouhé čtyři roky, tedy během hospodářské krize, „prošel o milion studentů navíc“, nyní čeká reforma. K novinkám patří například to, že Brusel stanoví minimální výši stipendia pro každého studenta v závislosti na cílové zemi, a nikoliv pouze horní hranici. Jak vysvětluje La Vanguardia

Být na Erasmu ve Španělsku není totéž jako v Lotyšsku; v pobaltské zemi dostává každý student měsíčně 641 eur. Španělsko je na opačné straně žebříčku: měsíční stipendium tam činí 123 eur, nejméně v EU. Jiné země, zejména ty, kde jsou příjmy nižší, zvolily opačný systém: vysílají méně studentů, ale s vyšším stipendiem. Evropská komise chce systém reformovat, setřít tyto rozdíly a sebrat argumenty těm, kdo tvrdí, že Erasmus je „stipendium pro bohaté“.

Španělsko, kde se výměnného programu loni zúčastnilo 40 000 studentů, přijímá studentů ze všech zemí nejvíc a také jich nejvíc vysílá do zahraničí, upřesňuje deník a dodává:

rozpočet vyčleněný na Erasmus Plus je jeden z mála, které se v novém unijním rozpočtu navýší. Na období 2014-2020 představuje částku 14,5 miliardy eur, což je v porovnání v předešlým sedmiletým obdobím o 40 % víc.




Vysoké školy: Vídeň chce zarazit příliv zahraničních studentů

Tue, 28 May 2013 12:44:32 +0100

Vídeň vyzvala EU k omezení počtu německých studentů,“ píše Süddeutsche Zeitung. Německý deník uvádí, že podle statistik rakouského ministerstva hospodářství každý devátý student prvního ročníku pochází z Německa. Na některých oborech, jako je psychologie v Salzburgu nebo Innsbrucku, které leží blízko německých hranic, je jich více než 80 procent.

Ministr [pro vědu a výzkum Karlheinz Töchterle] chce upřednostnit tuzemské studenty,“ píše rakouský Kurier.

Töchterle žádá od Evropské komise, aby Rakousku, stejně jako Švédsku, Dánsku, Nizozemsku, Belgii a dalším evropským zemím, které čelí nadměrnému přílivu zahraničních studentů, umožnila přijmout opatření „zabraňující tomu, aby tato nerovnováha nevytvářela na vysokých školách protievropské nálady“.

Zatím není jasné, podle jakých kritérií by se mělo rozhodovat mezi zahraničními a domácími studenty. Kvóta, která zajišťuje 75 procent míst rakouským studentům, zatím existuje jedině na medicíně,“ upřesňuje Süddeutsche Zeitung.

Doposud bylo veškeré omezování míst pro zahraniční studenty považováno za porušování volného pohybu osob v EU, připomíná Kurier.




Chorvatsko: „Vraťte do škol sexuální výchovu“

Fri, 24 May 2013 12:59:54 +0100

Členové národní rady pro vzdělání se postavili Ústavnímu soudu, který 22. května rozhodl z důvodu „formálního pochybení“ pozastavit na základních a středních školách výuku sexuální výchovy. Podle soudu měla vláda před zavedením osnov do výuky konzultovat rodičovská sdružení. Rada zase soudí, že rodičům nepřísluší rozhodovat o obsahu výuky ve školách a že stát má hájit své hodnoty, které mají přednost před zájmy jednotlivců.

Jutarnji list dodává, že soud projednal odvolání rodičovských sdružení napojených na katolickou církev nezvykle rychle. Deník si to vysvětluje církví podporovanou „konzervativní vlnou“. Asociace blízké církvi v současné době mimo jiné požadují referendum, na základě něhož by ústava obsahovala definici manželství jako výlučného spojení muže a ženy. Zatím se podařilo shromáždit zhruba 400 000 podpisů.




Česká republika: „Zeman ohrožuje svobodu univerzit“

Mon, 20 May 2013 12:51:05 +0100

Prezident Miloš Zeman vyvolal v řadách akademiků, politiků a novinářů vlnu kritiky, když odmítl jmenovat na žádost Univerzity Karlovy literárního historika Martina C. Putnu profesorem.

Prezident sdělil, že populárního autora knihy „Křesťanství a homosexualita“ odmítl jmenovat kvůli jeho liberálním názorům a účasti na gay parade.

„Role prezidenta při jmenování profesorů je čistě ceremoniální. Slavnostní předávání dekretů na pražském Hradě (...) je dědictví z doby rakousko-uherské monarchie,“ připomínají Lidové noviny, podle nichž prezident opět překročil své pravomoci.




Španělsko: „Státní školy vyšly do ulic na protest proti reformě školství“

Fri, 10 May 2013 11:24:45 +0100

Učitelé státních škol včera stávkovali na protest proti reformnímu návrhu ministra školství José Ignacia Werta. S návrhem se dnes měla seznámit rada ministrů na svém každotýdenním zasedání, ale termín byl odložen.

Podle organizátorů se stávky zúčastnilo 72 procent učitelů a 90 procent studentů. Vláda ale účast odhaduje na pouhých 20 procent. El Pais v úvodníku píše, že nedošlo ke konsenzu a že „tak ostře odmítnutá reforma by se neměla zavádět“. Reformy počítají se škrty v rozpočtu ve výši až 6,7 miliardy eur.




Maďarsko: Beznaděj snesená do ulic

Tue, 12 Feb 2013 11:00:53 +0100

Studenti maďarských vysokých škol vyšli 11. února do ulic na protest proti vládnímu návrhu na změnu ústavy, který nutí bývalé stipendisty zůstat po studiu na VŠ v Maďarsku, nebo peníze vrátit státu.

Tentýž den demonstrovaly tisíce lidí před budovou Parlamentu s požadavkem na reformu zákoníka práce, který nutí nezaměstnané a ekonomicky neaktivní populaci k výkonu veřejně prospěšných prací v často tvrdých a nedůstojných podmínkách.




Velká Británie: EU vyřazena z osnov kvůli „zaujatosti“

Fri, 08 Feb 2013 14:13:53 +0100

„EU byla vyřazena z britských školních osnov kvůli obavám, že současné vyučovací materiály jsou zaujaté ve prospěch evropské integrace,” hřímá titulek dnešního deníku The Daily Telegraph, poté co vyšlo najevo, že nové osnovy pro výuku zeměpisu se o ekonomické a politické unii vůbec nezmiňují. Dokument nahrazuje osnovy zavedené předchozí labouristickou vládou, podle kterých se žáci základních a středních škol o EU povinně učili. Podle deníku se vláda domnívá, že Unie je politický a hospodářský blok a neměla by tedy ve výuce zeměpisu figurovat.

Nové osnovy pro dějepis a občanskou nauku zahrnují otázku vztahů mezi Spojeným královstvím a Evropou, ale nezmiňují se o EU jako takové. Jen několik týdnů poté, co David Cameron slíbil uspořádat, pokud konzervativci vyhrají příští volby, referendum o budoucím setrvání Británie v EU, tato zpráva euroskeptiky v jeho straně pravděpodobně velmi potěší.




Školství: Propast mezi Asií a Evropou se zvětšuje

Wed, 12 Dec 2012 15:09:24 +0100

To, že jsou asijské školy efektivnější než evropské je známá věc. Studie PIRLS a TIMSS 2011, které 11. prosince zveřejnila Mezinárodní asociace pro hodnocení úspěchu ve vzdělávání (IEA), však ukazují, že propast se zvětšuje. TIMS hodnotil úroveň matematických znalostí 600 tisíc osmiletých školáků v 63 zemích a PIRLS čtenářskou úroveň dětí mezi 9 a 10 lety ve 49 zemích. V žebříčku PIRLS dosáhli největších úspěchů školáci ze Singapuru, Jižní Koreje a Hongkongu. V žebříčku TIMSS byli na prvním místě Hongkong, Rusko a Finsko. V mnoha zemích vyjadřuje tisk nad těmito výsledky zklamání.

Výsledky španělských školáků – v EU podprůměrné – jsou takovým zklamáním, že titulek listu La Vanguardia hlásí, že „španělský vzdělávací systém uvízl v podprůměru“. Podle katalánského deníku je „nezneklidňující stagnace, či dokonce zhoršování úrovně našich školáků“.

V Nizozemsku si deník NRC Handelsblad všímá, že

zhoršení v jazycích a matematice nizozemských školáků se za poslední čtyři roky stabilizovalo. V žebříčku jsme však šli dolů, protože výsledky školáků v jiných zemích se naopak zlepšily. Studie rovněž ukázala, že Nizozemsku se ze všech zemích nejlépe daří pomáhat žákům s poruchami učení, aby nabyli dostatečné znalosti. Naopak výborné školáky u nás prakticky nemáme.

Nizozemský list viní „dominantní tendenci k elitářství“, který vysvětluje, „proč špatní žáci získávají relativně dobré výsledky, zatímco ti nejlepší jsou ve srovnání s ostatními zeměmi neúspěšní“.

Stejný neúspěch lze vyčítat i německému systému, i když se projevuje jinak. List Tageszeitung si všímá, že německý vzdělávací systém „není zrovna spravedlivý“. Podle levicově orientovaného deníku mají

děti z chudších rodin menší šanci dostat se na gymnázium než děti, jejichž rodiče sami studovali. (...) Překážky, které musí děti z prostředí tzv. „od vzdělání vzdáleného“ překonávat, se v posledních letech ještě zvětšily. Aby své učitele přesvědčily, že mohou na gymnázium jít, musí mít o mnoho lepší než výsledky než jejich spolužáci ze vzdělaných buržoazních rodin.




Vzdělávání: Programu Erasmus hrozí bankrot

Thu, 04 Oct 2012 13:56:19 +0100

EU docházejí peníze na granty pro Erasmus,“píše dnes španělský deník La Vanguardia. Brusel údajně požádal členské státy, aby přispěli na záchranu úspěšného programu na výměnu studentů, ale i na záchranu jiných rozpočtů například Evropského sociálního fondu, evropských strukturálních fondů a různých výzkumných programů, kterým jsou peníze obyčejně propláceny na konci roku. Barcelonský deník píše, že Brusel

obhajuje symbolickou hodnotu Erasmu před členskými státy a europoslanci a upozorňuje je na problémy, které dřívější škrty způsobily a znovu by mohly způsobit, zvlášť v zemích jako Španělsko, jež se potýkají s hospodářskými potížemi a jejichž univerzity patří mezi studenty k nejoblíbenějším.

Zpravodajský server EUbusiness.com cituje předsedu rozpočtové komise Evropského parlamentu Alaina Lamassoura, který varuje, že

Evropský sociální fond je na mizině a nemůže již členským státům platit. Studentský program Erasmus bude na řadě příští týden a na konci měsíce dojde i na operační program Výzkum a vývoj pro inovace.

Podle Lamassoura chybí v rozpočtu asi deset miliard eur. To znamená, že eurokomisař pro rozpočet Janusz Lewandowski pravděpodobně v příštích týdnech požádá členské státy, aby dodaly zbývajících „několik miliard eur“ a dorovnaly manko, píše polský Dziennik Gazeta Prawna.

Ačkoliv Evropská komise Lamassourova čísla nepotvrdila, La Vanguardia informuje, že 23. října budou odhlasovány „podstatné“ změny v rozpočtu, aby nedošlo k „zastavení plateb“. Komise už mezitím poskytla 420 milionů eur na zaplacení nejnaléhavějších šeků. Podle Dzienniku Gazeta Prawna je však nepravděpodobné, že by členské státy chybějící peníze dodaly. Problém financí sociálních programů Unie tkví totiž ve škrtech za čtyři miliardy eur v rozpočtech čistých přispěvatelů EU.




Rumunsko: Pravopis a disciplína do rumunských škol

Mon, 12 Sep 2011 16:06:24 +0100

„Rumunsko dnes vysílá do škol novou generaci astronautů, pilotů a dalších profesí, o kterých sníme, když je nám 6-7 let,“píše Jurnalul Naţional v úvodníku. „Nejenže dnes 3 milionům žáků začíná škola, ale ministerstvo školství chce rovněž skoncovat se lží a zavádí změny. „Druhý stupeň základních škol tak bude o rok prodloužen a studium na gymnáziu nebude trvat čtyři, ale jen tři roky,“ píše deník. „Stát si vzal ponaučeníz katastrofálních maturit 2011 [při kterých neuspěla více než polovina studentů], jak dokládají tato nová opatření: kontrola prezence žáků i vyučujících, povinnost zpívat národní hymnu, zavedení hodin pravopisu do výuky na druhém stupni ZŠ a gymnáziích s cílem snížit nedostatek porozumění zjištěný u rumunských žáků. Všechny testy totiž „prokázaly, že průměrný rumunský žák čte, ale nerozumí.“




Univerzita: Nizozemský Oxford

Tue, 30 Aug 2011 15:46:41 +0100

De Volkskrant, Amsterdam – Jednodušší a levnější zápisné, kurzy v angličtině… Studium v Nizozemí je mezi mladými Brity v módě. Ušetří spoustu peněz a nemusí ve své zemi čelit problémům s přijetím na vysokou školu. Více.



Belgie: Imigranti utíkají před Východoevropany

Tue, 30 Aug 2011 13:29:51 +0100

Děti přistěhovalců ze středních tříd masově opouštějí smíšené školy,“ píše list De Morgen. Podle bruselského deníku je důvodem to, že „Maročané nechtějí být ve třídách s Východoevropany“. Paul Mahieu, který vyučuje na Antverpské univerzitě a studuje segregaci na základním vzdělávacím stupni, soudí, že školám hrozí „černý únik“, který je podobný „bílému úniku“, tedy jevu, kdy původní obyvatelé nechtějí své děti posílat do škol s vysokým počtem žáků cizího původu.

Mechanismus úniku“ se dá do pohybu, jakmile počet žáků z přistěhovaleckých rodin přesáhne práh 30 % a rodičů cizího původu 50 %, vysvětluje Paul Mahieu. Jedná se podle něj o psychologický problém, jelikož „rodiče jsou přesvědčeni, že ve školách s velkým množstvím žáků z původní populace je výuka kvalitnější“ a předvídají, že dojde k podobnému úniku, který problémy dále zhorší. „Diverzita“ ve školách nemusí nutně znamenat problémy, argumentuje De Morgen. „Pokud se nechceme vzdát myšlenky, že vzdělání je motorem sociální mobility, školy s rozmanitostí socioekonomických profilů jsou nutností.“




Rumunsko: „Google generace“ propadá u maturit

Mon, 04 Jul 2011 12:16:23 +0100

„Hodnocení Google generace: Propadák u maturit,“píše list Evenimentul Zilei. U zkoušek dospělosti totiž neuspělo 100 000 studentů, tedy zhruba polovina těch, kteří ji letos skládali. Jedná se o nejhorší výsledek od revoluce před 21 lety. „Kdo za to může?“ táže se deník, podle něhož jsou na vině profesoři, studenti i ministerstvo školství.Rodiče zase protestovali proti příliš náročným předmětům a kritizovali „policejní styl“ během maturit, protože ve všech zkušebních místnostech byly umístěny kamery. „Úroveň studentů během posledních pěti let dramaticky poklesla,“ uvádějí vyučující, kteří to dávají za vinu změnám hodnot a skutečnosti, že nová generace ignoruje podstatu věci, jako například dobrý pocit z osvojení znalostí. Školní inspektoři se domnívají, že výsledky odrážejí úroveň přípravy studentů.




Schengen: Unie na rozcestí

Fri, 13 May 2011 15:39:39 +0100

Die Presse, Vídeň – Evropská unie tím, že přistoupila na částečné obnovení vnitřních hranic, jak o tom rozhodli 12. května ministři vnitra EU, podlehla tendenci, kterou dnes projevují některé členské státy, uzavírat se do sebe. Pokud sedmadvacítka neotočí kormidlo, čeká ji záhuba. Více.



Nizozemí: Skandál na vyšších školách

Fri, 29 Apr 2011 11:37:31 +0100

„Debata kolem diplomů hbo“, píšelist Volkskrant poté, co vyšlo najevo, že hbo [škola vyšších studií]Inholland udělovala diplomy i studentům, kteří nedosáhli požadované úrovně znalostí.Ve zprávě zveřejněné 28. dubna školní inspekce uvedla, že čtyři z pěti kontrolovaných oborů (mimo jiné komunikace a strojírenství) na Inholland vykazují nedostatečnou úroveň. Dané obory nabízely „alternativní studijní trajektorie“, které studentům umožňovaly získat evropské studijní kredity (ECTS) na základě doma vypracovávaných úkolů, a nikoliv klasických zkoušek. List rovněž uvádí, že „úroveň čtyř oborů na dalších hbo je alarmující“. Státní tajemník Ministerstva školství Halbe Zijlstra oznámil, že hbo a univerzity budou nyní podléhat přísnějším kontrolám a že výše uvedená zařízení dostanou pokutu.




Polsko: Vláda lepší než Ježíšek

Mon, 28 Mar 2011 12:37:01 +0100

„Kdo chce laptop?“ ptá se Gazeta Wyborcza. Polský deník na titulní straně informuje o vládním plánu vybavit laptopem každého žáka první třídy (v září by jich mělo do škol nastoupit 350 000). Projekt, jehož cílem je „zvýšit vzdělávací příležitosti dětí v menších městech a obcích ohrožených digitální vyloučeností“, by měl vyjít na zhruba miliardu zlotých (6 miliard korun). Premiér Donald Tusk sliboval ‚počítačovou revoluci na školách‘ a PC pro každého gymnazistu již v roce 2008, ale brzy po spuštění byl projekt v důsledku světové hospodářské krize zastaven. Deník si klade otázku, zda stejný osud nepostihne i tuto novou iniciativu, a dodává, že tentokrát dodají potřebné finance mobilní operátoři, kteří státu zaplatí do roku 2020 přibližně 900 milionů eur za 3G licence. Nicméně podle údajů resortu infrastruktury má doma počítač zhruba 90 % rodin s dětmi ve školním věku. „Hlavním problémem není ani tak nedostatek počítačů jako spíš chybějící přístup k internetu,“ uzavírá varšavský deník.




Vzdělání: Slovensko zemí doktorantů

Fri, 25 Mar 2011 11:32:18 +0100

Slovensko stále více láká cizince, kteří touží po akademickém titulu, píše na titulní straně SME. Podle bratislavského deníku zhruba 10 % doktorantů v zemi jsou cizinci, kteří přicházejí studovat různé obory: Němce láká nejvíce management, Čechy právo, Rakušany ekonomie a Poláky teologie. Nejpočetnější ze zahraničních studentů jsou Němci. Většina cizinců studuje externě, platí mezi 3 a 5 000 eur ročně, což je dobrým zdrojem příjmů tamnějších univerzit. „Některé krajiny se zaměřují na sexuální turistiku, Slovensko se stává oblíbenou destinací těch, kteří se uspokojí s nějakým tím titulem navíc,“ komentuje SME, který dále kritizuje jednoduchost dosažení vysokoškolského titulu na Slovensku, v zemi, kde je všechno na prodej.




Česká republika: Školáci musejí umět odolávat dětem z Asie

Tue, 01 Mar 2011 11:16:52 +0100

Ekonomická rada vlády NERV přišla včera s návrhem na “nový plán: školy naučí děti, jak uspět proti Číně”, píše na titulní staně MF DNES. Změna výuky by měla české děti naučit, jak lépe odolávat konkurenci dnešních asijských dětí v Číně či Jižní Korei, píše deník. Důraz by měl být kladen na výuku jednoho cizího jazyka – angličtiny, informačních technologií, matematiky a finanční gramotnosti. “Vláda už se zabývá tím, jak kvůli tomu české školství rychle změnit.” “Do škol teď nastupuje generace dětí, která si bude skutečně globálně konkurovat,” cituje jednoho ekonoma deník, který dále poznamenává, že vzdělání v Asii je “absolutní prioritou”.




Nizozemí: Multietnická škola už není prioritou

Mon, 07 Feb 2011 11:24:48 +0100

„Vláda akceptuje černé školy“, to znamená školy, kde většina žáků pochází z přistěhovaleckých rodin,píše Volkskrant. Ministryně školství Marja van Bijsterveldtová v rozhovoru s deníkem vysvětluje, že pro vládu už není školní segregace prioritou. V současné době musejí rodiče v některých městech umisťovat děti do škol ve své čtvrti, což napomáhá etnické smíšenosti na školách. Křesťansko-demokratická ministryně ujišťuje, že hlavním kritériem musí být „kvalita vzdělávání. Bílý nebo černý, to už nehraje roli.“ Tento postoj, píše Volkskrant, znamená „významnou změnu“ v nizozemské multikulturní politice.




Školství: I Finsko má své lajdáky

Wed, 08 Dec 2010 11:22:59 +0100

„Každý desátý chlapec čte velice špatně,“ informuje list Aamulehti. Ačkoli Finsko je den po zveřejnění studie PISA o školních dovednostech 15letých žáků v zemích OECD, i nadále považováno za evropské měřítko v této oblasti, deník upozorňuje na nedostatky finského systému. „Celých 10 % žáků je jen chabě gramotných a mají problémy si následně najít práci,“ konstatuje Aamulehti. Deník dodává, že výsledky země jsou ve srovnání s předchozím výzkumem z roku 2000, který se zaměřoval na čtení a psaní, horší. „Za dobré postavení v rámci výzkumu Finsko vděčí dívkám, z nichž každá pátá ve čtení a psaní vyniká, oproti tomu u chlapců je to jen jeden z deseti,“ uzavírá deník.




Itálie: Bitva o reformu vysokých škol

Wed, 01 Dec 2010 12:30:31 +0100

„Zelená reformám, univerzity se bouří,“ píše v titulku list La Repubblica poté, co dolní komora schválila zákon pojmenovaný po ministryni školství Marii Stelle Gelminiové, kterým se zavádí nová pravidla pro zaměstnávání vědců, včetně smluv na dobu určitou, což učiní systém více meritokratickým. Takřka ve všech univerzitních městech v Itálii se studenti 30. listopadu vydali na protestní pochod, zablokovali dálnice a železniční stanice. V řadě dalších evropských měst je pak podpořili jejich kolegové z Erasmu. Podle opozičních stran zákon povede k ochromení systému vzdělávání a výzkumu, píše La Repubblica. Irene Tinagliová na stránkách listu Stampa však vyjadřuje názor, že „univerzitám neublíží reformy, ale nedostatek financí a politická instrumentalizace okolo těchto opatření.




Vysoké školy: Vysokou pro všechny, ale kdo ji zaplatí?

Mon, 15 Nov 2010 15:54:21 +0100

Dagens Nyheter, Stockholm – Násilné protesty britských studentů z 10. listopadu v Londýně nejsou bezvýznamné, píše švédský list Dagens Nyheter. Zvyšování školného na univerzitách vyvolává debatu o systému financování vysokoškolského vzdělávání v celé Evropě. Více.



Velká Británie: Londýn zasáhly studentské nepokoje

Thu, 11 Nov 2010 11:02:27 +0100

„To je jen začátek,“ hlásá v titulku list Guardian poté, co 10. listopadu ulicemi britského hlavního města pochodovalo více než 50 000 studentů na protest proti ztrojnásobení školného na 9 000 liber (260 000 Kč) a 40% škrtům výdajů na vysoké školy. Protest, „který byl zatím zdaleka nejdramatičtější reakcí na vládní úsporná opatření,“ se vymkl kontrole, když skupina demonstrantů vtrhla do sídla Konzervativní strany. „Rozbili okna a ze střechy budovy mávali anarchistickými vlajkami. Maskovaní aktivisté se mezitím bili s policisty za zpěvu ‘Tory scum’ [konzervativní špína]” – tento hanlivý výraz byl slyšet již během protestů za vlády Margaret Thatcherové. Jeden vysokoškolský učitel na stránkách londýnského deníku vyslovuje názor, že „tento protest – jak ve své pokojné i násilnější dimenzi – je znamením toho, že se země poprvé po dlouhé době nebojí bránit.“




Belgie: Katolická univerzita už nechce být katolická

Thu, 07 Oct 2010 11:38:40 +0100

„UCL v Lovani mění kurz,“ píše De Standaard, který dále vysvětluje, žeKatolická univerzita v Lovani (UCL) zamýšlí rezignovat na náboženskou zmínku ve svém názvu. Vedení UCL tak chce po četných skandálech souvisejících s pedofilií, jež poskvrnily katolickou církev, chránit reputaci institutu a rovněž zdůraznit odstup od Vatikánu po jeho kritickém výstupu vůči nedávnému udělení Nobelovy ceny za medicínu. „Katolický diskurz nemá na půdě Univerzity místo,“ říká její rektor Mark Waer, podle jehož slov „tvoří pětinu studentů cizinci,“ kteří musejí vědět, že „Vatikán neovlivňuje [jejich] směřování“ a že UCL hodlá hrát v oblasti genetiky důležitou roli“.




Velká Británie: Nein, we don’t parle foreign language

Wed, 25 Aug 2010 10:54:21 +0100

“Non. Nein. No – Jazyková krize na britských školách,“ hlásá The Independent. Londýnský deník informuje o tom, že vůbec poprvé „francouzština vypadla z desítky nejoblíbenějších předmětů na zkouškách GCSE (General Certificate of Second Education, studenti je obvykle absolvují v šestnácti letech). Francouzštinu si vybírá pouze každý čtvrtý student. Ve stejné době zaznamenala propad i němčina, a to o 50 %. „Jazyky začaly ztrácet na popularitě před deseti lety. Jejich propad umocnilo rozhodnutí vlády o tom, že si studenti ve věku 14-16 let budou vybírat předměty podle vlastní volby,“ píše The Independent. Pozitivní je na tom pouze to, že se zvýšil zájem o španělštinu, která dnes na žebříčku nejoblíbenějších jazyků na školách předstihla němčinu, a obsadila tak druhé místo (po francouzštině).




Německo: Federalismus škodí vzdělávání

Mon, 05 Jul 2010 11:13:22 +0100

„Stop chaosu ve školství!,“ vystupuje Spiegelna obranu jednotného německého školského systému. Německo, které má tolik vzdělávacích systému, kolik má spolkových republik, to znamená 16, blokují odlišnosti těchto systémů, což ohrožuje dva jeho nejvzácnější zdroje: intelekt a odbornost, píše hamburský týdeník. Mezi Bavorskem, které bylo vždycky dobrým žákem, a Berlínem na 15. příčce existují, co se týče středních škol, výrazné rozdíly jak ve vzdělávání učitelů, tak v kvalitě, obsahu a délce vzdělávání. Výsledek je ten, že mnozí rodiče, kteří žijí ve spolkové republice se špatným hodnocením, posílají své děti do jiné s lepším hodnocením, nebo jim platí soukromou školu.




Německo-Švýcarsko-Rakousko: Válka o kantory

Thu, 24 Jun 2010 10:28:18 +0100

Mezi Německem, Švýcarskem a Rakouskem „zuří válka o učitele,“ hlásá titulek listu Die Presse, který se obává snížení počtu vyučujících v těchto třech zemích. Do roku 2025 totiž polovina z nich odejde do důchodu a „náhrada za ně vůbec není jistá.“ Důvodem jsou příliš nízké nástupní platy, které mladé učitele vedou k tomu, aby si práci hledali v soukromém sektoru. A tak proti sobě najednou Berlín, Bern a Vídeň svádí boj o mladé absolventy ze sousedních zemí. Podle vídeňského deníku na situaci doplácí zejména Rakousko, kde jsou nástupní platy nejnižší.




EU / Latinská Amerika : Dostane se Erasmus přes oceán?

Wed, 02 Jun 2010 12:20:36 +0100

Mohl by Evropský prostor vyššího vzdělávání dosáhnout až k břehům Nového světa? Deník El País informuje o iniciativě, která existuje už od roku 2005 a počítá s rozšířením cílů Boloňského procesu v podobě mobility studentů a pedagogů i na Latinskou Ameriku. „Proces je pomalý a obtížný,“ píše madridský deník. Jak vysvětluje bývalý chilský ministr školství, myšlenka společného prostoru v tak různorodém a autonomním univerzitním systému Latinské Ameriky byla předtím „nemyslitelná“. Projekt však dostává impulz díky II. setkání rektorů organizovanému v rámci projektu Universia [financovanému bankou Santander], jenž se koná v mexické Guadalajaře. Cílem je vytvořit společný evropský a latinskoamerický program Erasmus, který by respektoval rovnost a vzdělávací struktury obou kontinentů.




Vysoké školy: Estonci vidí všude špióny

Thu, 06 May 2010 14:02:13 +0100

Minulý měsíc přerušili dva policisté zcela náhle konferenci mladých etnologů a folkloristů, která se konala v Tartu,“ píše estonský deník Eesti Päevaleht, který dále uvádí, že se policisté zajímali o folkloristku indického původu, která před nedávnem přijela na zdejší univerzitu studovat na doktorát. Estonské orgány se snaží odhalit mladé zahraniční studenty-badatele podezírané ze „špionáže výzkumu a vědecké produkce“, upřesňuje deník.

Riziko představují především stále početnější čínští, indičtí a ruští studenti, kteří se zvlášť zajímají o biotechnologie, vojenský výzkum a nové technologie. Estonské ministerstvo školství se pokouší odhadnout, nakolik mají přístup k nejcitlivějším výzkumným oblastem v zemi. Estonská bezpečnostní služba pak přezkoumává kandidatury studentů. „Jedná se spíše o vědecké pracovníky, kteří působili na estonských univerzitách, dospěli tam k určitým objevům a pak se vrátili do země, kde zakládali společnosti, které představují skutečný problém,“ říká rektor univerzity v Talinu Rein Raud.




Vysoké školy: Kvóty pro zahraniční studenty

Wed, 14 Apr 2010 13:51:44 +0100

Belgie a Rakousko čelí podobnému problému v oblasti školství. Jejich vysoké školy mají příliš mnoho zahraničních studentů. „Evropský soudní dvůr potvrdil kvóty pro cizince na (rakouských) fakultách,“ uvádí v titulku rakouský deník Der Standard. Zatímco lucemburský soud vyřídil požadavek belgického ústavního soudu, na který se obracejí evropští studenti, kteří kritizují nařízení stanovující maximální kvótu zahraničních studentů na belgických fakultách na 30 %. Le Soir podotýká, že Evropský soudní dvůr přes veškerý důraz, který klade na právo na přístup k vyššímu vzdělání, zásadu nediskriminace a volný pohyb studentů, rozhodl, že Belgie má právo na jejich omezení, pokud prokáže, že nadpočet zahraničních studentů ohrožuje kvalitu vysokoškolského vzdělání. Vídeňský Der Standard rozhodnutí soudu vítá. Připomíná, že rakouské lékařské fakulty berou každoročně útokem němečtí studenti – podobně jako belgické fakulty studenti francouzští – kteří se kvůli přijímacím zkouškám na školu ve své zemi nedostali.




Vzdělávání: Vysoké školy doplácejí na krizi

Tue, 30 Mar 2010 15:50:59 +0100

Adevarul, Bukurešť – Školství je v Evropě zvláště postiženo rozpočtovými škrty, stejně jako snižováním počtu zaměstnanců a investicí. Některým středním školám ve Spojeném království hrozí přímo bankrot. Některé špičkové instituce by snadno mohly zmizet z mezinárodních žebříčků. Více.



Česká republika: Číst, psát a počítat peníze

Thu, 21 Jan 2010 13:31:21 +0100

Utvořte dvojice a představte si, že jste domácnost s měsíčním příjmem 25 000 Kč. Tak začíná cvičení v nové české učebnici určené žákům základních škol. Děti se v českých školách nově začnou učit obhospodařovat své peníze už nyní, aby se v budoucnu nezadlužovaly. Podle titulku v Lidových novinách tak „Finanční krize přinesla do škol nový předmět.“ „Dluhové pasti hrozí již ve velmi mladém věku,“ vysvětluje v Lidových novinách ředitelka České národní banky Eva Zamrazilová, která pro učitele a učitelky organizuje kurzy o ekonomické a finanční gramotnosti. Podle ministryně školství Miroslavy Kopicové podtrhla hospodářská krize důležitost zavedení takového předmětu do škol, neboť v České republice patří lidé ve věku 20-35 let k nejvíce zadluženým. K výuce „finanční gramotnosti“ budou moci základní a střední školy čerpat finance z dotací Evropské unie, uvádí LN.




Francie: Superškoly na dluh

Tue, 15 Dec 2009 13:28:33 +0100

Nicolas Sarkozy 14. prosince oznámil vytvoření desítky špičkových univerzitních center, které bude stát financovat až deseti miliardami euro díky obrovské státní půjčce ve výši 35 miliard euro. „University of Sarkozy,“ hlásá titulek listu Libération a dodává, že francouzský prezident chce vytvořit univerzity schopné konkurovat Harvardu či Berkeley. Deník tuto ambici založenou na spolufinancování veřejným i soukromým sektorem, která má být „tvůrcem inovací a pracovních míst“ vítá. Na druhé straně se však obává, že kopírování modelů, založených na geografické koncentraci, jako je Silicon Valley, ve Francii nemusí fungovat. „Žádné z těchto mít nebylo postaveno na základě státního rozhodnutí,“ vysvětluje Libération. Dalším nedostatkem má být „příliš vědecké, příliš ekonomické, zkrátka příliš utilitaristické zaměření“ center. Podle deníku by bylo skvělé stejný elán uplatnit i pro vysoké školy zaměřené na společenské vědy, psychologii, literaturu či historii.




Česká republika: Děti bez budoucnosti

Tue, 08 Dec 2009 16:29:21 +0100

Respekt, Praha – Třetina romských dětí v Česku skončí ve specializovaných školách pro mentálně postižené. Na tuto situaci, která vyvolává mezinárodní odpor mnoha organizací, doplácí mimo jiné i samotný stát, poznamenává týdeník Respekt. Více.



Univerzita: Pachuť boloňské reformy

Thu, 26 Nov 2009 17:13:11 +0100

Presseurop, Paříž, Řím, Varšava, Lisabon – Evropská reforma vysokoškolského vzdělávání pravidelně otřásá univerzitním kampusem. Němečtí studenti už několik týdnů vyjadřují nespokojenost s příliš hutným studiem a nepřijatelnými podmínkami studia. Na stránkách německých deníků probíhá vzrušená debata o relevantnosti „Boloňského procesu“. Více.



Velká Británie: Královna chce právo na "dobré" vzdělání

Wed, 18 Nov 2009 11:45:33 +0100

Co znamená dobré vzdělání? Zakládá se na vědě, je to schopnost najít zaměstnání nebo být tak dobře vychován jako anglická královna? Názory na tuto otázku se velice liší, britská vláda se však rozhodla vyřešit ji právní cestou,uvádí Daily Telegraph. V blížícím se proslovu v Parlamentu představí královna Alžběta II. plán vlády na sestavení balíčku „záruk“ pro žáky a rodiče. Ty budou konkrétně zahrnovat „zdravou výživu, aktivní způsob života a duševní pohodu“. „Pokud by školy a úřady tyto záruky nerespektovaly, mohou si rodiče stěžovat přímo u vládního ombudsmana,“ píše londýnský deník. Rodiče budou moci rovněž v rámci „poslední možnosti“ pohnat školu před soud. Britská asociace ředitelů škol ASCL plán kritizuje. „Ředitelé škol se obávají, že by se tyto záruky mohly stát chartou pro zvlášť kverulantní rodiče.“




Vzdělávání: Když univerzitám vládne anarchie

Fri, 13 Nov 2009 16:29:12 +0100

Cafebabel.com, Paříž – Reforma francouzského univerzitního systému vyvolala nespokojenost a demonstrace, zrodily se však díky ní i alternativní projekty vysokého školství: samosprávná fakulta přichází s projektem sdílení znalostí a zrušení hierarchie. Příklad Lyonu. Více.



Rakousko: Hledá se miliarda pro studenty

Fri, 06 Nov 2009 13:46:42 +0100

Demonstrace už trvají třetí týden. Na protest proti špatným studijním podmínkám a diplomové reformě plánované v rámci Boloňského procesuvyšli 5. listopadu rakouští studenti opět do ulic. Zodpovědné osoby nicméně vyrazily „hledat miliardu pro univerzity“, sděluje titulek v Die Presse nad fotomontáží hlavních zainteresovaných činitelů: univerzitního rektora, kancléře Wernera Faymanna a ministrů výzkumu, financí a ekonomiky. Protože univerzitní rozpočet jako jediný v roce 2009 vzrostl, sociálně-demokratický kancléř slibuje více prostředků na rok... 2020, vysvětluje Die Presse. Pokud ale konflikt potrvá, mohly by sympatie veřejného mínění vůči studentskému hnutí přerůst v sociální hnutí, upozorňuje vídeňský deník.




Vysoké školy: Vzdělání zadarmo je bláhový sen

Fri, 30 Oct 2009 16:24:40 +0100

Der Standard, Vídeň – Od poloviny října okupují rakouští studenti Vídeňskou univerzitu. Stávkují pro vzdělání zdarma. Podle ekonoma Andrease Schibanyho by ale otázka financování vysokoškolského studia neměla zůstat tabu. Více.



Velká Británie: Soud má rozhodnout, kdo je Žid

Wed, 28 Oct 2009 14:04:59 +0100

Nejvyšší soud ve Velké Británii byl požádán, „aby posoudil, kdo může být považován za Žida“, píše britský Guardian. Kauza vznikla v souvislosti se sporem o přijímací kritéria na Jew’s Free School (JFS, Svobodná židovská škola) v londýnském Kentonu. Škola odmítla přijmout dítě s židovskou výchovou kvůli tomu, že jeho matka nebyla židovského původu.

Vzhledem k tomu, že britské zákony o rovnoprávnosti posuzují Židy nejen jako náboženskou menšinu, ale také jako etnickou skupinu, došel odvolací soud ve svém předchozím rozhodnutí k závěru, že se škola JFS aplikací pravidla o ženské dědičné linii dopustila nepřijatelné rasové diskriminace. Guardian poznamenává, že Nejvyšší soud bude muset rovněž rozhodnout, zda by „legislativa na ochranu menšin“ měla být použita na odsouzení židovských tradic, a ptá se, jestli „by nebylo lepší přijímací politiku a otázku víry oddělit, a oddělit tak zákon od náboženství“.




Dánsko: Trochu jiná studia

Fri, 16 Oct 2009 13:21:49 +0100

Cafebabel.com, Paříž – Žádné zkoušky, vlastní rytmus výuky pro každého studenta, volný rozvrh – to jsou Højskole, které nabízejí vzdělávání mimo soutěž a bez diplomů a studentům umožňují vyjádřit svou kreativitu a žít v komunitě. Vzdělávací laboratoř, ze které Café Babel přináší reportáž, nese značku „made in Danemark“. Více.



Univerzita: Rakousko, Mekka německých studentů

Thu, 15 Oct 2009 13:20:10 +0100

Rakousko se obává nové „vlny“ přistěhovalců. Tentokrát ale tlak přichází ze Severu, ze strany 18 000 německých studentů zapsaných na rakouské univerzity, píše Süddeutsche Zeitung. V některých rakouských vysokoškolských zařízeních představují tito „uprchlíci numerus clausus“, vyhnaní z německých univerzit stále přísnějšími přijímacími kritérii, až 50 % zapsaných studentů.

Od té doby, co „Rakousko zrušilo zápisné“, hraje svou roli i ekonomický aspekt, míní mnichovský deník. „Můžeme po rakouském daňovém poplatníkovi žádat, aby nabídl vysokoškolskou infrastrukturu k dispozici velké části střední Evropy, která nás zaplavuje od doby, co je studium na univerzitě bezplatné?“, ptá se rektor univerzity v Insbrucku, jehož slova cituje SZ. Berlín uvádí příklad Valonska, kam přebíhají mnozí francouzští studenti, a dovolává se „evropského“ řešení. Vídeň potřebuje situaci vyřešit rychle, neboť nátlak roste: V roce 2011, kdy se v Německu zkracuje školní docházka ze 13 na 12 let, budou na univerzitní brány bušit dva ročníky najednou.




Vzdělávání: Evropa na špici světových univerzit

Fri, 09 Oct 2009 13:14:56 +0100

"Evropa vystřídala Ameriku v roli světového vzdělávacího centra," píše list Dziennik Gazeta Prawna. Na seznamu stovky nejlepších univerzit světa, které vydává Times Higher Education Centre figuruje poprvé více univerzit ze starého kontinentu (39), než z nového světa (36). Ještě před rokem však USA přesvědčivě vedly (42 ku 36). Navíc podle dat zveřejněných organizací UNESCO v roce 2009 studovalo v Evropě téměř 800 000 studentů z mimoevropských zemí, zatímco Spojené státy přilákaly jen něco přes 620 000 zahraničních studentů.

Důvod? "Evropské university jsou levnější než jejich americké a zaměřují se na studijní obory o které je v současné době největší zájem," vysvětluje polský deník. Kromě toho přísný proces vydávání víz zavedený po útocích z 11. září řadu mladých lidí od studií v Americe odradil. Je pravda, že na prvním místě je stále Harvard, ale těsně v závěsu za ním je Univerzita v Cambridge, za kterou se umístila známá Yale. Mezí první pětku se vešly i dvě londýnské univerzity: University College, Imperial College a take Oxfordská univerzita.