Subscribe: Presseurop | členské státy
http://www.presseurop.eu/cs/taxonomy/term/7/*/feed
Added By: Feedage Forager Feedage Grade B rated
Language:
Tags:
ale  bude  deník  eur  jako  která  které  který  listopadu  podle deníku  podle  pro  prosince  píše  roce  že   
Rate this Feed
Rate this feedRate this feedRate this feedRate this feedRate this feed
Rate this feed 1 starRate this feed 2 starRate this feed 3 starRate this feed 4 starRate this feed 5 star

Comments (0)

Feed Details and Statistics Feed Statistics
Preview: Presseurop | členské státy

VoxEeurop | členské státy



The talk of the continent



 



EU top jobs: Tuskův nikoli neuvěřitelný vzestup

Thu, 11 Sep 2014 21:41:01 +0100

Do Rzeczy, Varšava – Zvolení Donalda Tuska předsedou Evropské Rady je pro Polsko dobrou zprávou. Pro Tuskovu vlastní stranu však podle polského komentátora nevěstí nic dobrého. Více.



Belgie: “Co nejrychleji”

Tue, 27 May 2014 14:54:54 +0100

„Mezi N-VA a PS začal závod o co nejrychlejší sestavení nové federální vlády” po vítězství vlámských nacionalistů ve federálních a regionálních volbách z 25. května, píše De Morgen. Šéf N-VA Bart De Wever dnes zahájil s ostatními stranami vyjednávání o sestavení regionální vlády. Socialistický premiér Elio di Rupo „se snaží udržet u moci dosluhující vládu v novém složení“.




Belgie: “Vítěz rukojmím. Rozhodne poražený"

Mon, 26 May 2014 15:07:34 +0100

Vítězem regionálních voleb v belgickém Vlámsku z 25. května, poznamenaných střelbou v bruselském židovském muzeu, je se ziskem 32 % hlasů lídr nacionalistické strany N-VA, Bart De Wever. List De Morgen si klade otázku, zda se příště nepokusí „jít za králem“ ve snaze pokusit se sestavit federální vládu. Podle deníku by však „většinu ve Vlámsku mohl získat tradiční tripartita ve složení CD&V [křesťanští demokraté], Open VLD [liberálové] a SP.A [socialisté]




Volby do EP 2014: “D66 je první, debakl pro PVV”

Fri, 23 May 2014 12:59:54 +0100

Podle odhadů uvedených deníkem De Volkskrant se na prvním místě ve volbách do Evropského parlamentu umístili proevropští liberálové ze strany D66 s 15,6 % hlasů (a získali o křeslo navíc). Populistická PVV Geerta Wilderse přišla o 5 % hlasů (a jedno křeslo).




Německo: Evropa čeká na Merkelovou

Wed, 18 Dec 2013 17:11:53 +0100

La Vanguardia, Barcelona – Od samého začátku nového mandátu klade Angela Merkelová důraz na Evropu. A jako ostatně vždy, Evropané si toho od ní slibují hodně. Zařadí se mezi velké německé kancléře? To vše bude záležet na dění v Evropě. Více.



Lotyšsko: Nils Ušakovs, Rigou milovaný Rus

Wed, 18 Dec 2013 13:22:13 +0100

Lietuvos Rytas, Vilnius – Mladý, hyperaktivní politik, který se vždy na všem dokáže dohodnout: starosta Rigy ztělesňuje složitost vztahů existující v Lotyšsku mezi lotyšskou většinou a silnou ruskou menšinou. Více.



Španělsko: „Brusel si posvítil na velkokluby kvůli nelegálním veřejným dotacím“

Tue, 17 Dec 2013 13:59:53 +0100

Úřad Evropské komise pro ochranu hospodářské soutěže zahájí 18. prosince „disciplinární řízení“ proti sedmi španělským fotbalovým klubům za to, že v konkurenci s jinými evropskými kluby řadu let nezákonně využívaly finančních výhod, píše El País.

Real Madrid, FC Barcelona, Athletic Bilbao a Osasuna Pamplona čelí podezření, že těžily z daňově výhodné situace, protože se v rozporu se zákonem nestaly akciovou společností. Real Madrid údajně zneužíval veřejné dotace k developerským aktivitám na jím vlastněných pozemcích. Fotbalové kluby Valencia, Elche a Hércules de Alicante nelegálně čerpaly veřejné dotace prostřednictvím bankovních záruk poskytovaných valencijskou regionální vládou.

Španělská vláda má nyní měsíc na to, aby na obvinění zareagovala. Brusel by mohl požadovat navrácení milionových dotací, a „postavit tak ligu na pranýř“, domnívá se El País, podle nějž je EU

jen na krok od toho, aby potrestala vazby, které ve Španělsku existují mezi fotbalem, veřejnými úřady a odvětvím stavebnictví.




Německo: III. Merkelové vláda připravena na cestu

Mon, 16 Dec 2013 15:10:29 +0100

„Před velkou koalicí se zvedla opona,“ píše Berliner Zeitung poté, co „členové SPD řekli ano“. Sociální demokraté schválili 14. prosince ve vnitrostranickém referendu 76 % hlasů vládní koalici s konzervativní CDU/CSU. Angela Merkelová může 17. prosince „potřetí složit přísahu jako kancléřka“, informuje deník. Za hlavního vítěze je považován Sigmar Gabriel, který se stane vicekancléřem a obsadí nové „superministerstvo“ hospodářství a energetiky. „Hlavním úkolem“ předsedy SPD bude „posunout kupředu ambiciózní projekt transformace německé energetiky“, píše list.

Za „největší překvapení“ ale Berliner Zeitung označuje jmenování bývalé ministryně práce Ursuly von der Leyenové (CDU) na post ministryně obrany, která se tak stane vůbec první ženou v Německu, která byla do této funkce jmenována. Křesťanský demokrat Wolfgang Schäuble, záruka stability, zůstane na postu ministra financí. Frankfurter Allegmeine Zeitung rozhodnutí vítá:

Merkelová by nebyla Merkelovou, kdyby se na svůj třetí mandát nevyzbrojila. [...] Wolfganga Schäubleho opět pasovala na rytíře schopného vytasit meč při každém pokusu štědré SPD stvrdit svou pověst blahodárkyně národa a sahat příliš často do státní pokladny.

Po transformaci energetiky je „největším projektem příští vlády“ Evropa, domnívá se Der Spiegel. Týdeník o tom ale není plně přesvědčen:

Wolfgang Schäuble zůstane v čele ministerstva financí a v Bruselu si udělal pověst toho, kdo říká ne. […] Kapitola v [koaliční] smlouvě věnovaná Evropě není příliš promyšlená a zanechává dojem, že nový kabinet bude spoléhat na Evropskou centrální banku podle hesla: ECB najde řešení.

Frankfurter Rundschau v souvislosti s tím podotýká, že jmenování bývalého člena představenstva ECB Jörga Asmussena (SPD) náměstkem ministra práce není jen „krokem zpět v jeho kariéře“, ale i

těžkou ránou pro postavení Německa v ECB. Merkelová už se léta snaží získat v ní větší vliv. Ale spolková republika nemá na personál štěstí. Prezident německé centrální banky Axel Weber, kterého Merkelová jmenovala na příštího šéfa ECB, se rozhodl pro soukromou švýcarskou banku UBS, čímž udělal kancléřce čáru přes rozpočet. [...] A nyní Asmussen.




Slovinsko: Z demonstrací vyšla nová strana

Mon, 16 Dec 2013 12:32:28 +0100

Hnutí protestujících, kteří vyšli vloni do ulic řady slovinských měst, dalo vzniknout nové politické straně. Uskupení, které bylo 14. prosince 2013 oficiálně zaregistrováno pod jménem Solidarita, vzniklo spojením tří občanských hnutí, informuje deník Dnevnik.

„Sdružení občanské společnosti. Je třeba mít vliv na utváření politiky, a to skrze politiku a politickou činnost,“ řekl listu Damjan Mandelc z tříčlenného předsednictva strany.

Solidarita chce bojovat proti současné politice a nabízet alternativy k existujícímu politickému konsenzu, který pokládá za zcela pomýlený. Podle deníku také volá po navrácení politické moci občanům.

První příležitost posoudit, do jaké míry je schopna získat si podporu voličů, bude mít Solidarita během voleb do Evropského parlamentu v květnu 2014. Navzdory existenci tohoto politického křídla však členové hnutí nemají v úmyslu zastavit své protestní akce a budou se dál účastnit demonstrací.




Irsko: „Noonan naznačil snížení daně z příjmů v době, kdy stát opouští záchranný plán“

Fri, 13 Dec 2013 12:45:00 +0100

Irský ministr financí Michael Noonan sdělil, že vláda zvažuje snížit v roce 2015 nebo 2016 daň z příjmů pro některé kategorie s cílem podpořit ekonomiku a zaměstnanost. Irsko se chystá opustit 15. prosince záchranný plán.

Noonan s poukazem na pozitivní signály v irské ekonomice sdělil deníku The Irish Times, že tvorba pracovních míst je pro vládu „naprosto prioritní“, ale odmítl uvést bližší podrobnosti.

Ministr také kritizoval trojku EU-ECB-MMF za nedostatečnou efektivitu v poskytování finanční pomoci a exprezidenta Evropské centrální banky Jeana-Clauda Tricheta za nekompromisní postoje, které ztěžují jeho roli ministra financí.




Katalánsko: „Masova výzva Rajoyovi: otázka a datum“

Fri, 13 Dec 2013 11:43:13 +0100

Předseda katalánské vlády Artur Mas vyzval vládu v Madridu na souboj: 12. prosince oznámil, že na 9. listopadu 2014 svolá referendum o nezávislosti Katalánska.

Zpráva pobouřila premiéra Mariana Rajoye, který Masovo rozhodnutí označil za protizákonné, informuje La Vanguardia.

Všelidové hlasování proběhne dva měsíce po referendu o nezávislosti Skotska. Otázka bude znít: „Přejete si katalánský stát?“. Ti, kdo odpoví „ano“, budou odpovídat ještě na druhou otázku: „Přejete si, aby byl tento stát nezávislý?“ upřesňuje barcelonský deník a dodává:

Statut Katalánska coby státu neznamená nutně rozdělení. Známe případ svobodného státu Bavorsko, který je součástí Německa. Dalším problémem je druhá otázka týkající se nezávislosti, protože ji lze těžko uvést do souladu se španělskou ústavou.




Itálie: „Forconi, protestní hnutí budí strach“

Wed, 11 Dec 2013 12:27:53 +0100

Už třetí den po sobě demonstruje v ulicích řady italských měst hnutí „Forconi“ (hnutí vidlí), které na protest proti vládě, úsporným opatřením a euru blokuje ulice a dopravu, píše La Stampa.

Hnutí se zrodilo v roce 2011 a tvoří ho příslušníci sociálních vrstev postižených krizí, jako podomní prodejci, autodopravci a drobní živnostníci, ale také pravicoví extremisté a hooligans. Někteří jeho samozvaní vůdci vyhrožují „pochodem na Řím“, pokud dnes vláda získá důvěru. Ze zástupců opozice vyjádřili hnutí politickou podporu Silvio Berlusconi a Beppe Grillo.

Deník v komentáři označuje protesty za velmi znepokojivé, protože

jsou první, které organizují lidé s prázdným žaludkem, respektive s obavou, že ho budou mít brzy prázdný. [...] Nezapomínejme, že jsme v Řecku viděli pochodovat důchodce s pochodněmi v ruce. Zoufalství může proměnit každého.




Řecko: Rozpočet na rok 2014 komplikuje situaci

Mon, 09 Dec 2013 13:24:39 +0100

„Rozpočet schválen, trojka ale říká, že dohoda musí počkat,“ shrnuje deník Kathimerini ve své anglické verzi. Řecký parlament 7. prosince schválil rozpočet na příští rok. 153 poslanců rozpočet podpořilo, 142 bylo proti. Text „počítá s primárním přebytkem 1, 6 % hrubého domácího produktu, hospodářský růst 0, 6 % a snížení dluhu těsně pod 175 % HDP“, vysvětluje deník, podle kterého byl tento rozpočet „předložen Parlamentu bez polknutí trojky“.

Během parlamentní diskuze zástupci věřitelů Řecka (EU, ECB, MMF) oznámili, že se nevrátí dříve než v lednu, neboť Atény neplní své povinnosti, dodává Kathimerini. Tento podzim mělo Řecko „splnit 135 závazků“. „Jsme na šedesáti a posun se zpomaluje každným dnem kvůli politické krizi“ v Aténách.

„Viditelná snaha řecké vlády jednostranně vytvářet zákony či rozhodovat o otázkách diskutovaných s [trojkou] jako exekuce nemovitostí, snížení DPH v restauracích či masový návrat [úředníků] jsou vnímány jako provokace“, domnívá se evropský zástupce, jenž deník cituje.

„Řecko v očích EU nadále představuje díru v rozpočtu,“ poznamenává Frankfurter Allegemeine Zeitung. Německý deník je ohledně nového řeckého rozpočtu skeptický:

Řecká vládní koalice vyhrála malý test přesnosti. [...]  Neexistuje ale jediný důvod, proč dát řeckému premiéru Antonisu Samarasovi za pravdu, když mluví o „historickém dni“ pro Řecko. Ano, Atény sice představují poprvé za několik posledních let primární přebytek a tím i přebytek rozpočtu, který ale nebere v potaz obrovský státní dluh. [...] Ve skutečnosti je tento přebytek výsledkem matematické obratnosti, podobně jako zpráva státních plateb faktur dodavatelů ve výši několika miliard eur. Důležité strukturální reformy byly odloženy.




Ukrajina: „Lenin padl v Kyjevě“

Mon, 09 Dec 2013 11:57:17 +0100

Protivládní demonstranti svrhli v centru Kyjeva sochu Lenina, která podle nich symbolizovala ruskou nadvládu nad Ukrajinou, píše Gazeta Wyborcza.

Zhruba 300 tisíc lidí se zúčastnilo demonstrací, které vypukly poté, co ukrajinský prezident Viktor Janukovyč odmítl na nedávném summitu Východního partnerství ve Vilniusu podepsat asociační dohodu s Evropskou unií a dal přednost sbližování s Moskvou.

„Je nás milion! Ukrajina, to je Evropa!“ skandoval dav na náměstí Nezávislosti, pokračuje deník a dodává:

Po nedělních demonstracích se bude muset Janukovyčův tábor pravděpodobně rozhodnout, zda se pokusí najít s proevropskou opozicí kompromis a uklidnit lidovou vzpouru, nebo prostě jen počká, až demonstrace na náměstí Nezávislosti samy vyhasnou.




Itálie: „Renziho triumf: teď je řada na nás“

Mon, 09 Dec 2013 11:56:40 +0100

V primárních volbách 8. prosince si hlavní italská strana PD (Demokratická strana) zvolila za předsedu Mattea Renziho (38), který získal 67,8 % hlasů, píše Corriere della Sera.

Starosta Florencie a odpůrce politického establishmentu své strany porazil ve volebním klání Gianniho Cuperla (18 % hlasů) a Pippa Civatiho (14,3 %). Celkem hlasovalo 2,5 milionu členů PD.

Nedávné rozhodnutí Ústavního soudu zrušit současný volební zákon sice vyslalo reformní vzkaz, nicméně znamená, jak podotýká deník v komentáři, že Renzi nebude moci dovést stranu k předčasným volbám a bude muset

odolat pokušení přejít k opozici tlačící na předčasné volby, které by se mohly z hlediska schopnosti kabinetu vládnout ukázat jako zbytečné.




Maďarsko: „Zde je pěti stý tisící!“

Fri, 06 Dec 2013 12:07:07 +0100

Maďarský premiér Viktor Orbán udělil 5. prosince během slavnostní ceremonie v parlamentu občanství rumunskému Maďarovi. Jde v pořadí o pěti stou tisící naturalizaci od roku 2010, kdy vstoupil v platnost zákon opravňující občany maďarské národnosti žijící v sousedních zemích k získání maďarského občanství.

Oním šťastlivcem je františkánský řeholník Csaba Böjte, zakladatel nadace svatého Františka v Devě, která se věnuje ochraně a sociálnímu začleňování opuštěných dětí a dětí žijících na ulici, upřesňuje Magyar Hírlap.

Ceremonie se konala u příležitosti devátého výročí lidového referenda v roce 2004 o dvojím občanství pro Maďary žijící v sousedních státech, které bylo vyhlášeno z iniciativy v té době opoziční Orbánovy strany Fidesz. Volební účast ale nedosáhla ani 40 % a referendum bylo prohlášeno za neplatné, dodává list.




Itálie: „Pryč s Porcellum, byl to nekalý zákon“

Thu, 05 Dec 2013 11:37:41 +0100

Ústavní soud zrušil stávající volební zákon, který v roce 2005 schválila Berlusconiho vláda. Zákonu se často přezdívalo prasárna (italsky porcellum), a to i v řadách jeho tvůrců, kteří kritizovali klauzuli „vítěz bere vše“ a to, že voliči nemají možnost uchazeče na kandidátkách kroužkovat. Podle deníku Repubblica, verdikt otřásl politickou scénou.

Prezident Giorgio Napolitano bezpochyby odmítne vypsat nové volby před tím, než bude nový volební zákon schválen, což si ale vyžádá složité hledání kompromisu uvnitř křehké koalice.




Itálie: „Silvio bude mým kandidátem v Bulharsku“

Wed, 04 Dec 2013 13:37:31 +0100

Evropské volby by mohly Silviu Berlusconimu poskytnout nečekanou únikovou cestu z jeho domácích problémů, píše Libero. Bývalý premiér by se mohl ucházet o poslanecké křeslo v Evropském parlamentu, a vyhnout se tak zákazu účasti na politickém životě, k němuž byl v Itálii odsouzen kvůli daňovým únikům.

Předseda bulharské centristické strany RZS Jane Janev nabídl Berlusconimu místo na své kandidátce. „Tady je velmi populární. Určitě zvítězí,“ prohlásil Janev s tím, že ‚il Cavaliere‘ bude „skvělým obráncem bulharských zájmů v Bruselu“.

V případě zvolení by Berlusconi znovu získal poslaneckou imunitu, o niž přišel spolu se ztrátou senátorského mandátu. Ta by jej v budoucnu chránila před stíháním v soudních řízeních, která jsou proti němu vedena.




Rumunsko: „Dynamit Băsescu zvyšuje riziko pro zemi“

Wed, 04 Dec 2013 11:36:12 +0100

Rumunský prezident Traian Băsescu oznámil 2. prosince Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF), že nepodepíše požadované zvýšení spotřební daně na pohonné hmoty o 0,7 eura na litr.

Podle prezidenta by toto navýšení, které si MMF klade jako jednu z podmínek poskytnutí půjčky na období 2013-2015, vedlo ke zvýšení spotřebitelských cen a mělo pro zemi negativní dopady. MMF už Rumunsku poskytl půjčku v roce 2009 a 2011.

Je to „naprogramovaná smrt naší dohody s MMF“, domnívá se Jurnalul Naţional. Deník, v opozici vůči prezidentovi, se obává „okamžitého propadu devizového kurzu a zdražení zahraniční půjčky. Prezident zvyšuje riziko pro zemi.“




Lucembursko: „Tváře gambijské vlády“

Wed, 04 Dec 2013 11:32:23 +0100

Socialisté, liberálové a zelení uzavřeli 3. prosince koaliční dohodu, která podpoří vládu liberála Xaviera Bettela. Barva červenomodrozelené koalice se shoduje s barvami gambijské vlajky.

Kabinet složený z 15 ministrů včetně čtyř žen složí slib 4. prosince, píše Luxemburger Wort. Podle listu

bude jedním z jeho hlavních úkolů představit do roku 2018 vyrovnaný rozpočet. Koalice chce uspořit 1,5 miliardy eur, což odpovídá zhruba 10 % celkového rozpočtu. Většinu úspor tvoří škrty ve výdajích.




Velká Británie: V diskuzi o imigraci vítězí populismus

Mon, 02 Dec 2013 13:39:40 +0100

European Voice, Brusel – Rozhodnutí Davida Camerona ztížit přistěhovalcům přístup k sociálním dávkám, je důkazem, že britský premiér trpí nedostatkem morální odvahy a sklony k populismu. Británie by místo toho měla přiznat, že její ekonomika se bez přistěhovalců neobejde, soudí komentátor bruselského týdeníku European Voice. Více.



Chorvatsko: Neokonzervativní revoluce

Fri, 29 Nov 2013 16:24:16 +0100

Tportal , Záhřeb – Chorvaté mají 1. prosince v referendu rozhodnout, zda má ústava povolit výhradně heterosexuální manželství. Podle spisovatelky Slavenky Drakuličové, je to další z mnoha ukázek zpátečnictví v době, kdy se země vrátila do „společného evropského domu“. Více.



Velká Británie: Skotsko nemůže sedět na dvou židlích

Fri, 29 Nov 2013 13:39:10 +0100

Financial Times, Londýn – Čerstvě zveřejněná Bilá kniha, která rozebírá důvody, proč by se Skotsko mělo odtrhnout od Velké Británie, si neklade za cíl mobilizovat přívržence skotské nezávislosti, ale spíše uklidnit obavy ostatních čtenářů. V její logice však zejí trhliny a před referendem v roce 2014 čeká zemi ještě řada složitých rozhodnutí. Více.



Maďarsko: „Romská strana vstupuje na scénu“

Fri, 29 Nov 2013 10:21:23 +0100

Maďarská romská strana (Magyarországi Cigány Párt, MCP) s pěti tisíci členy chce v parlamentních volbách v roce 2014 představit své kandidáty ve všech volebních okrscích, píše Népszabadság.

MCP, kterou deník cituje, tvrdí, že se s nikým spojovat nebude, protože „nadešel čas, aby si Romové uvědomili, že nepatří ani k pravici ani k levici, protože nás Romy nikdo nechce“.

Mluvčí strany a předseda sdružení pro občanská práva Romů Aladár Hotváth se domnívá, že se situace maďarských Romů od nástupu Viktora Orbána k moci zhoršila. Romové byli podle jeho slov „odříznuti od většinového národa“ a „rasová a sociální diskriminace se institucionalizovala v administrativě a je všudypřítomná v tisku“. Navzdory svému názvu chce strana reprezentovat všechny chudé Maďary, protože „v očích vládních představitelů všechno chudé rovná se romské“.




Itálie: Tíha Berlusconiho dědictví

Thu, 28 Nov 2013 17:00:28 +0100

La Repubblica, Řím – Italští senátoři vyloučili ze svých řad Silvia Berlusconiho. Na základě netrpělivě očekávaného hlasování přišel bývalý italský premiér rovněž o imunitu. Přestože už není zákonodárcem a může být trestně stíhán, Il Cavaliere nesmazatelně poznamenal celou jednu epochu italské společnosti, soudí intelektuálka Barbara Spinelliová. Více.



Velká koalice: „Německo už nemůže jít Evropě příkladem“

Thu, 28 Nov 2013 16:02:11 +0100

Frankfurter Allgmeine Zeitung se smlouvou zásadně nesouhlasí, zejména kvůli plánovaným „sociálním výhodám“ jako zavedení povinné minimální mzdy 8,50 eur na hodinu nebo snížení věku odchodu do důchodu z 67 na 63 let (pro Němce, kteří si odpracují minimálně 45 let), které si sociální demokraté prosadili u kancléřky Merkelové. Konzervativní list označuje smlouvu za „jednu velkou kaši“, která „se dlouho vařila“ a „je pro všechny lehce stravitelná“: Velká koalice má vždycky velké srdce. Proto jí lidé dávají přednost před menšimi koalicemi. Z tohoto hlediska nechce třetí velká koalice [v dějinách sjednoceného Německa] Němce zklamat. Každá ze tří stran se snaží být k obyčejným lidem štědrá. Výsledkem je smlouva, která na zemi sesypala plný roh hojnosti sociálních výhod. Minimální mzda, vyšší důchod pro matky [od příštího roku 28 eur na měsíc a dítě navíc], dvojí občanství... každý si přijde na své. [...] Mnoho Němců [ale] pocítí skryté náklady tohoto požehnání, i když se to bude týkat až budoucích generací. Ze stejného důvodu dává najevo nespokojenost i Die Welt: „Koalice nemá žádnou představu ani o sobě ani o tom, co může od této země požadovat, domnívá se list. Německo vykrmující sociální stát už podle něj Evropě vzorem nebude: Koaliční smlouva čpí narcistickým a postheroickým etatismem. Svoboda jednání, kterou prosazoval bývalý kacléř [a sociální demokrat] Gerhard Schröder na podporu prosperity národního hospodářství a v boji proti masové nezaměstnanosti, je systematicky potírána. Evropě jsme vyslali katastrofální signál. Zemím postiženým krizí kážeme politiku škrtů a sami vykrmujeme už tak dost boubelatý sociální stát namísto toho, abychom mu nařídili dietu. Německo už Evropě nemůže jít příkladem. „Nová vláda ignoruje krizi v Evropě,“ stěžuje si i Wolfgang Münchau na serveru Spiegel Online. Komentátor lituje, že na téma bankovní unie jsou ve smlouvě jen minimální změny: To, že v krizové politice nedošlo ke změnám, značí, že v jedné z nejdůležitějších oblastí hospodářské politiky nedosáhneme sebemenšího pokroku. Skutečná bankovní unie se společným evropským fondem pro likvidaci krachujících bank a jednotným systémem pojištění vkladů by významně přispěla k řešení krize. Ještě důležitější je politika rychlého odpisu dluhu. SPD a Angela Merkelová se svou velkou koalicí dopouštějí historické chyby v podobě oddalování krachu. Die Tageszeitung zdůrazňuje, že v otázkách řízení krize eura a daní pro nejbohatší, které se v rozporu s požadavkem sociálních demokratů nebudou zvyšovat, prosadila svůj názor Angela Merkelová. Na druhu stranu ale levicový deník vítá zavedení minimální mzdy: [Jsou to] lepší podmínky pro „chudé pracující“. Všude, byť až od roku 2017, bude zavedena minimální mzda 8,50 eur na hodinu. Prekérní zaměstnání budou lépe regulována. Kurz je následující: ten, kdo pracuje, nesmí být vykořisťován jako dřív. [...] Koaliční smlouva je určitým návodem k nápravě poškozené společenské tkáně. [...]



Lotyšsko: „Premiérské křeslo zůstává prázdné“

Thu, 28 Nov 2013 10:39:50 +0100

Lotyšský premiér Valdis Dombrovskis podal 27. listopadu demisi poté, co jej prezident republiky Andris Bērziņš vyzval k přijetí politické odpovědnosti za tragédii, při níž přišlo o život 54 lidí. K neštěstí došlo 23. listopadu v Rize, kde se zřítila střecha supermarketu. Při neštěstí přišlo o život 54 lidí, píše Diena. Deník v komentáři poznamenává:

Tragédie v [supermarketu] Maxima vyvolala všeobecnou krizi důvěry vůči státu jako takovému. […] A co je závažnější, veřejnost nedostala jasný vzkaz, že se na nejvyšší úrovni udělalo vše pro to, aby vyšetřování rychle pokračovalo a podobná událost se už neopakovala. […] Dombrovskis vytvořil svou demisí precedens co do způsobu, jakým by měli politici na nejvyšší úrovni skládat účty, a nastavil doufejme vyšší laťku odpovědnosti politických představitelů.




Slovensko: „Dávky budou za práci, rozhodl parlament“

Wed, 27 Nov 2013 12:56:13 +0100

„Dávky v hmotné nouzi si od ledna bude třeba zasloužit,“ píše Pravda. Národní rada prolomila 26. listopadu veto, které prezident Ivan Gašparovič uplatnil proti novele zákona zavádějící pracovní povinnost pro příjemce dávek pro nejchudší.

Od 1. ledna 2014 bude každý příjemce dávek povinnen odpracovat měsíčně 32 hodin „veřejných prací“, aby získal nárok na 61,60 eur měsíčně. Prezident zákon schválený koncem října odmítl podepsat s tím, že by mohl být protiústavní. Jako vzor mu totiž posloužil český zákon, který Ústavní soud v roce 2012 z části zrušil s odůvodněním, že je v rozporu se zákazem „nucených prací“.

Deník nicméně poznamenává, že zákon a dávkách v hmotné nouzi zaměřený na nejchudší občany podporuje řada opozičních pravicových poslanců a vítá jej i zplnomocněnec pro romské komunity.




Portugalsko: „Každé ministerstvo dostane 20 policistů navíc k posílení bezpečnosti“

Wed, 27 Nov 2013 12:15:26 +0100

Odboráři a členové hnutí protestujícího proti politice úsporných opatření Que se Lixe a Troika! [K čertu s trojkou] demonstrovali 26. listopadu, v době hlasování parlamentu o rozpočtu na rok 2014, v budovách ministerstva financí, životního prostředí, hospodářství a zdraví.

Protestní akce skončily poté, co vládní představitelé demonstranty přijali. Nicméně to, jak snadno se demonstrantům podařilo proniknout do oficiálních budov, přimělo odpovědné orgány k posílení bezpečnosti na ministerstvech. Každé dostalo 20 policistů navíc.

Diário de Notícias v komentáři oceňuje

významnou roli těchto sociálních hnutí, která působí jako protiváha vůči excesům výkonné moci, i to, že protestující dokázali zůstat od zavedení záchranného plánu podepsaného s trojkou v mezích demokratického procesu.




Německo: „Bude to GroKo“

Wed, 27 Nov 2013 11:17:36 +0100

„Po sedmnáctihodinovém vyjednávacím maratonu“ se Křesťanskodemokratická unie (CDU) dohodla se Sociálně demokratickou stranou (SPD) na znění koaliční smlouvy, píše Die Tageszeitung.

Součástí dohody je zavedení minimální mzdy ve výši 8,50 eur na hodinu, zvýšení důchodů a usnadnění přístupu k dvojímu občanství. SPD se ale nepodařilo vyjednat vyšší daně, upřesňuje TAZ.

Dohodu musí do 12. prosince schválit členové SPD ve vnitrostranickém referendu. Deník, který jako jediný věnuje „Grosse Koalition“ titulní stranu, se ironicky zamýšlí nad jejím obtížným zrodem po dvouměsíčním vyjednávání:

Angela Merkelová a Sigmar Gabriel se radují z nového dítka: opět velká koalice. Komu se bude tohle zlatíčko podobat? K přežití bude potřebovat posvěcení členské základny SPD, [což z něj dělá] ohrožený druh.




Slovensko: Malý Führer testuje demokracii

Tue, 26 Nov 2013 16:01:31 +0100

Hospodářské noviny, Praha – Zvolení slovenského neonacisty Mariana Kotleby županem v krajských volbách 23. listopadu je posledním příkladem vzestupu krajní pravice v Evropě. Dokážou se slovenská politická elita a občanská společnost, které tomuto outsiderovi umožnily dostat se k moci, s touto situací důstojně vypořádat? Více.



Kypr: „Cesta ze slepé uličky se otevřela“

Tue, 26 Nov 2013 10:27:38 +0100

Kyperský prezident Nicos Anastasiadis se 25. listopadu neformálně sešel v Nikósii s prezidentem Severokyperské turecké republiky Dervisem Eroglu. Na tom, jak dosáhnout sjednocení ostrova, rozděleného od turecké invaze v roce 1974, se ale státníci nedokázali dohodnout, informuje O Phileftheros.

Podle deníku

turecká část Kypru trvá na tom, aby si oba státy zachovaly suverenitu a ponechaly své obyvatelstvo a ústřední vládě přenechaly pouze druhořadé pravomoci.

Anastasiadis požaduje, aby „se už nyní stanovila metodologie a cíl jednání“, zatímco Eroglu tvrdí, že „je třeba zahájit jednání a poté se uvidí, jak se bude vyvíjet“, dodává list.




Německo: „Koalice hledá ministry“

Tue, 26 Nov 2013 10:03:21 +0100

„Kabinet s Andreou Nahlesovou [generální tajemnice SPD] a Alexanderem Dobrindtem [generální tajemník CDU] – horor,“ hlásá Die Tageszeitung v narážce na slavný film Fritze Langa Vrah mezi námi (M – Eine Stadt sucht einen Mörder, 1931).

Alternativní deník, stejně jako řada politiků a intelektuálů, včetně spisovatelů Güntera Grasse a Bernharda Schlinka, odmítá velkou koalici křesťanských demokratů Angely Merkelové a sociálních demokratů.

Strany představily 25. listopadu první nástin koaliční smlouvy, ale zatím se stále nedohodly na některých klíčových bodech, jako zavedení minimální mzdy, financování důchodů a zavedení dálničního poplatku, píše TAZ.




Slovensko: „Ve volbách prohráli všichni“

Mon, 25 Nov 2013 11:41:54 +0100

Slovensko zažívá šok. V druhém kole krajských voleb zvítězil 23. listopadu 55,5 % hlasů Marian Kotleba, lídr ultrapravicové Lidové strany Naše Slovensko a bývalý šéf dnes zakázané Slovenské pospolitosti.

Kotlebu proslavily nacistické uniformy a rasistické výroky, kvůli nimž se dostal několikrát do křížku se spravedlností. V předvolební kampani voličům přislíbil „odstraní nespravedlivé zvýhodňování nejen cikánských parazitů".

Podle SME je Kotlebův volební úspěch výsledkem

směsice nenávisti, bezmoci a hněvu na ty nahoře.




Tragédie v Rize: „Lotyšsko drží smutek“

Mon, 25 Nov 2013 11:04:29 +0100

Titulní stranu deníku Diena pokryla 21. listopadu jména a data narození 54 lidí, kteří zemřeli pod troskami zřícené budovy v Rize.

Budova se zřítila zřejmě v důsledku stavebních prací na střeše supermarketu, kde měla vzniknout zahrada. Čtyři dny po tragédii záchranáři stále pátrají v troskách po obětech. Příčinou zhroucení budovy by podle deníku mohla být její nekvalitní konstrukce navzdory tomu, že získala cenu za architekturu.

Prezident Andris Bérziňš označil katastrofu s největším počtem obětí od vyhlášení nezávislosti Lotyšska v roce 1991 za „vraždu“. Vláda vyhlásila třídenní státní smutek.




Slovinsko: „Stepišnik odstoupil z ministerského postu“

Thu, 21 Nov 2013 11:05:13 +0100

Slovinský ministr hospodářství Stanko Stepišnik odstoupil 20. listopadu z funkce. Jeho ministerstvo údajně financovalo firmu Emo-Toolbox, v níž vlastní podíl.

„Nevole, respektive pobouření veřejnosti byly pro Stepišnika a vládu jako takovou nezvladatelné,“ píše Delo.

I když deník soudí, že Stepišnikova demise vadí premiérce Aleně Bratuškové méně, než kdyby odstoupil ministr financí, je podle něj kauza důkazem o tom, že politici „nedělají mezi funkcí podnikatele a vysokého státního představitele rozdíl“.




Polsko: „Nová Tuskova eurovláda“

Wed, 20 Nov 2013 11:48:34 +0100

Premiér Donald Tusk, zapletený do korupčních skandálů a ztrácející na popularitě, provedl 20. listopadu „dalekosáhlé“ změny v kabinetu. Na post ministra financí jmenoval bývalého šéfa ING banky Mateusze Szczurka. Ministryně pro místní rozvoj Elżbieta Bieńkowska byla povýšena na vicepremiérku a stane v čele nového ministerstva, v němž bude kromě své dosavadní práce dohlížet i na činnost ministerstva dopravy.

Změny přicházejí den poté, co Evropský parlament schválil nový unijní rozpočet na období 2014-2020, v němž je pro Polsko v rámci politiky soudržnosti a společné zemědělské politiky vyčleněno 400 milionů zlotých (2,6 miliardy Kč), píše Gazeta Wyborcza. Podle deníku to není náhoda:

Tusk věří, že připomínka úspěchu v Bruselu a změny v kabinetu pomohou obnovit důvěru veřejného mínění ve vládu i vládní Občanskou platformu.




Dánsko: „Šestý volební debakl Thorningové – Aliance na vzestupu“

Wed, 20 Nov 2013 10:52:39 +0100

Sociální demokraté premiérky Helle Thorningové-Schmidtové získali v místních volbách 19. listopadu 29,5 % hlasů, a vyhnuli se tak dlouho ohlašované katastrofě, píše Politiken.

Podle deníku je „hlavním vítězem voleb [krajně-levicová] Rudo-zelená aliance“, která si od voleb v roce 2009 (2,3 %) polepšila na 6,9 % hlasů. Liberálové ze strany Venstre, druhé největší dánské strany, získali 26,6 % hlasů, o 1,8 % více než v předchozích volbách.

Sociální demokraté nadále vládnou v největších městech (Kodaň, Aarhus, Odense a Aalborg). Populistická Dánská lidová strana ale poprvé získala jednu z kodaňských radnic. Volební účast vzrostla oproti roku 2009 z 65,8 % na 71,9 %.




Chorvatsko: Ve Vukovaru se pietní akce mění ve vyřizování účtů

Tue, 19 Nov 2013 16:29:01 +0100

Uctění památky chorvatských obětí ve Vukovaru, který 18. listopadu 1991 dobyla po tříměsíčním obléhání srbská vojska, se letos proměnilo v politický skandál, který poukázal na to, jak hluboce je země osmnáct let po skončení války rozdělena.

Spolky válečných veteránů zabránily prezidentu Ivo Josipovićovi a premiéru Zoranu Milanovićovi, kteří se nacházeli na konci průvodu, v účasti na vzpomínkové akci, píše Jutarnji list. Místní obyvatelé protestovali v rámci sdružení „Ochrana chorvatského Vukovaru“ proti návrhu sociálně-demokratické vlády umístit na veřejné budovy ve městě dvojjazyčné cedule, v latince i srbské cyrilici. Deník, který na titulní straně hovoří o „ponížených“ a ilustruje titulek fotografií chorvatských vládních politiků, se pobuřuje nad tím, že:

nikde na světě nemají váleční veteráni právo nahrazovat legitimně volenou vládu. Armáda musí být vždy oddělena od politiky, jak armáda aktivní, tak vojenští veteráni. Zakládat moc a politický vliv na válečných zásluhách může vést pouze k tomu, že demokracii nahradí nelegitimní mocenský převrat a chaos.

Deník také obviňuje šéfa Chorvatského demokratického společenství (HDZ), hlavní opoziční strany, Tomislava Karamarka, který se účastnil pochodu veteránů, že se „závažným způsobem pokouší o svržení moci“.

O nic méně příkrá slova volí i rijecký Novi list, který hovoří o „státním převratu“ a konstatuje, že

Chorvatsko takové ponížení od srbské agrese nezažilo.

24 Sata píše o „neslýchané ostudě“ jak

pro Výbor na ochranu chorvatského Vukovaru […], tak pro vládu, která tím, že se stáhla, dala najevo slabost, váhavost a nedostatek odvahy.




Kypr: „Sbohem vůdci“

Tue, 19 Nov 2013 11:53:18 +0100

V Nikósii dnes proběhne poslední rozloučení s bývalým prezidentem (1993-2003) Glafkosem Kleridesem (94). Smutečního ceremoniálu se zúčastní představitelé vlády Řecka, Srbska, Izraele a Severokyperské turecké republiky (SKTR).

Klerides, který v době turecké invaze v roce 1974 krátce stanul v čele státu, založil v roce 1976 (konzervativní) Demokratické shromáždění a jako první kyperský prezident navštívil v roce 2001 SKTR, připomíná deník.




Polsko: „Hladová hodinová sazba“

Mon, 18 Nov 2013 12:53:16 +0100

V Polsku by měla být zavedena minimální hodinová sazba na pomoc milionům lidí, kteří pracují v podmínkách „odporujících lidské důstojnosti“, píše Gazeta Wyborcza. Deník připomíná, že i v Řecku postiženém krizí dostávají zaměstnanci minimálně čtyři eura na hodinu. V Polsku nabízejí zaměstnavatelé „atraktivní“ práci za sotva 0,50 eur na hodinu. Podle deníku

polští zaměstnavatelé raději vyplácejí hodinovou mzdu, aby se vyhnuli předpisům o minimální mzdě, která dosahuje v současnosti 1 600 zlotých (zhruba 10 400 Kč).

Podle odhadů ministerstva práce pracuje v Polsku za hodinovou mzdu 900 tisíc lidí, převážně studentů a dlouhodobě nezaměstnaných, které tak nechrání předpisy stanovené pro trh práce.




Slovinsko: „Zasedání o rozpočtu protáhly manévry opozice“

Fri, 15 Nov 2013 12:00:12 +0100

Po téměř nepřerušené devatenáctihodinové debatě schválil slovinský parlament poměrem hlasů 50 ku 31 rozpočet na rok 2014 a 2015, s nímž premiérka Alenka Bratušková spojila žádost o vyslovení důvěry.

Rozpočet „na příští dva roky je zaměřen an konsolidaci“ veřejných financí, píše Delo. Pro rok 2014 počítá se schodkem státního rozpočtu ve výši 1,5 miliard eur, tj. 2,9 % HDP, který by měl v roce 2015 klesnout na 2,5 %.

Na tomtéž zasedání schválil parlament také zákon o pozemkové dani, který začne platit od 1. ledna 2014 a měl by státu a městům vynést 400 milionů eur.




Malta: Evropské občanství na prodej

Wed, 13 Nov 2013 14:57:12 +0100

Maltský parlament schválil 12. listopadu kontroverzní zákon, který umožňuje zakoupení maltského občanství včetně cestovního pasu a přístupu do shengenského prostoru, a to za 650 tisíc eur [*píše deník Times].

Novelu maltského občanského zákona kritizuje opozice s tím, že jde o „prostituci Malty za mizernou sumu 650 tisíc eur“, dodává deník. Na protest proti zákonu demonstrovali i občané před parlamentem. Návrh zákona musí ještě podepsat prezident, čímž nabude platnost, píše Times of Malta.

Udělení státního občanství v rámci kontroverzního programu by mělo přinést do státní pokladny 30 milionů eur, z nichž polovina půjde přímo do státního rozpočtu […] a zbývajících 15 milionů bude investováno do národního rozvojového fondu – injekce vládě umožní omezit rozsah nepřímých daní v rozpočtu, ale vystavuje vládu kritice ohledně devalvace maltského občanství.




Nezaměstnanost: „Brusel potřetí varuje Španělsko“

Wed, 13 Nov 2013 11:24:03 +0100

„Evropská komise dnes pokárá Španělsko za velké výkyvy v nezaměstnanosti a státním dluhu,“ a za závislost země na financování ze zahraničí, píše El Periódico.

Po tomto varování, třetím tohoto druhu za poslední tři roky, přistoupí EU k „hlubší“ analýze reforem, které odstartoval premiér Mariano Rajoy. Zaměří se zejména na reformu trhu práce zacílenou na snížení nezaměstnanosti a důchodovou reformu, která měla vést ke snížení schodku sociálního pojištění.

Barcelonský deník dále informuje o tom, že euroskupina bude 14. listopadu jednat o ukončení záchranného programu pro španělské banky, nezmiňuje ale případnou další pomoc.




Bulharsko: „Blokáda se rozšířila k parlamentu“

Wed, 13 Nov 2013 10:42:28 +0100

Několik stovek studentů obklíčilo 12. listopadu budovu bulharského parlamentu. Demonstranti obvinili vládu z příliš těsných styků „s oligarchií“ a vyzvali ji k demisi.

Ve chvíli, kdy se demonstranti snažili prorazit policejní kordón kolem parlamentu, došlo k potyčkám. Několik lidí bylo zatčeno.

Zároveň s tím uvolnili studenti částečně přístup do sofijské univerzity, kterou obsadili 25. října, aby administrativní pracovníci mohli vyplatit mzdy a stipendia.




Rumunsko-Velká Británie: „Jak si Daily Mail vymyslel zprávu o rumunské invazi“

Tue, 12 Nov 2013 10:43:47 +0100

„V lednu tu zbude jen koza.“ Těmito slovy začíná reportáž, kterou otiskl 10. listopadu list Daily Mail a podle níž „polovina obyvatel“ vesnice Sacoşu Turcesc (západní Rumunsko) „netrpělivě čeká, až se 1. ledna 2014 přestěhuje do Velké Británie“, kde se Rumunům a Bulharům otevírá pracovní trh.

„Tato historka se zakládá na podvodu!“ hlásá Adevărul. „Novináři se vydávali za zaměstnavatele a Romům, kteří v reportáži vystupují, dokonce přivedli na dvůr kozu!“ píše list.

Britští novináři „zapomněli na realitu a přijeli sem z Londýna s předem vystavěným scénářem, který měl poškodit image země,“ domnívá se deník a uzavírá: „Není se čemu divit, protože britští novináři mají s očerňováním Rumunů dlouholetou zkušenost.“




Velká Británie: „Velká Británie, malá Anglie“

Fri, 08 Nov 2013 12:41:19 +0100

Velká Británie stojí na rozcestí, upozorňuje The Economist. Týdeník poukazuje na tři hlavní politická rizika: možnost, že voliči vyšlou v evropských vobách 2014 do Bruselu „bandu“ poslanců z populistické strany UKIP, nezávislost Skotska v plánovaném zářijovém referendu a referendum o setrvání Británie v EU, které by se mohlo konat v roce 2017 a rozštěpit Konzervativní stranu.

Deník podporuje „velkou Velkou Británii“ zahrnující Skotsko a setrvávající v EU a podotýká, že by země

mohla z toho všeho vzejít menší, do sebe zahleděnější a s menším vlivem ve světě (a možná i nalomenou politikou). Nebo by mohla být výkonnější, jistější si svou identitou a postavením v Evropě a otevřenější vůči světu? [...] David Cameron znepokojivým způsobem přešlapoval. Chvíli tvrdil, že se Británie zavázala k reformě EU pro dobro všech, jindy zase vyhrožoval odchodem, pokud nebudou dodrženy nespecifikované požadavky. První cesta je šikovnější: s menší pravděpodobností povede ke katastrofálnímu odchodu z EU a zároveň by mohla udělat z EU liberálnější unii.




Řecko: „Je hlasování o nedůvěře přešlapem, nebo blafováním?“

Fri, 08 Nov 2013 10:36:26 +0100

Koalice radikální levice Syriza navrhla 7. listopadu hlasovat o nedůvěře vládě Antonise Samarase poté, co policie předešlou noc vyklidila sídlo rozhlasové a televizní stanice ERT. Budovu obsadili propuštění novináři letos v červnu, kdy musela stanice náhle ukončit vysílání.

Šéf Syrizy Alexis Tsipras označil policejní zásah za „útok na demokracii“. Jak ale upozorňuje Ta Nea, Samaras důvěru bezpochyby získá, protože jeho koalice se socialisty z Pasoku může ve Sněmovně počítat se 155 hlasy ze 300. V tom případě by bylo hlasování pro vládu „dárkem“, domnívá se deník, a stmelilo by řady vládní koalice.

Debata začne 8. listopadu odpoledne a hlasování proběhne 10. listopadu o půlnoci.




Irsko: „Očekává se, že Irsko ukončí bailout bez další pomoci“

Wed, 06 Nov 2013 12:21:32 +0100

„Zdroje v Bruselu se nyní domnívají, že Irsko ukončí záchranný program bez dalšího finančního zabezpečení,“ píše deník The Irish Times.

Tři roky poté, co země oficiálně požádala EU a MMF o finanční pomoc, se spekulovalo o návratu Irska na finanční trhy a o tom, zda jej budou provázet „účinné zajišťovací mechanismy“ nebo „prevenční úvěrová linka“ EU. Úředníci v Bruselu se podle deníku domnívají, že

pokud Irsko požádá o jednoletou úvěrovou linku, bude muset za rok po jejím vypršení řešit tutéž otázku důvěry trhu. […] Vzhledem k současným příznivým podmínkám na trhu a výnosu irských dluhopisů pohybujícím se kolem 3,5 % je pro Irsko výhodnější vrátit se plně na trh už nyní spíše než později.




Itálie: Peníze na rekonstrukci Aquily ve špatných rukou

Tue, 05 Nov 2013 14:53:42 +0100

Zpráva, kterou 4. listopadu zveřejnil europoslanec Søren Bo Søndergaard (GUE-NGL), člen parlamentního rozpočtového výboru, kritizuje způsob, jakým Itálie naložila se 493,7 miliony eur z evropských fondů. Peníze byly určeny na rekonstrukci italského města Aquila, kde si zemětřesení v dubnu 2009 vyžádalo přes 300 obětí, píše dnes list La Repubblica.

Zpráva cituje kritiku organizace pro boj s mafií Libera a dochází k závěru, že „část fondů byla převedena na konta firem, které jsou přímo či nepřímo napojeny na organizovaný zločin“. Náklady na rekonstrukci jsou zároveň systematicky navyšovány, i přesto, že kvalita využívaných materiálů a technologií je hluboko pod evropským standardem. Søndergaard požaduje, aby Itálie byla nucena již použité peníze – přibližně 350 milionů eur – vrátit, jelikož porušila pravidlo, podle kterého nesmějí projekty financované z evropských fondů přinášet zprostředkovatelům zisk. Nově postavené domy v Aquile přitom mají být pronajaty.

Zpráva též viní Evropskou komisi, že nad využitím peněz evropských daňových poplatníků dostatečně nebděla a naopak se údajně snažila „zamaskovat“ pochybení tehdejší italské vlády. Komise závěry zprávy odmítla jako „zmatené“ a uvedla, že se obává jejích možných „mediálních následků“.